Městský farní chrám je jednou z nejvýznamnějších památek pozdně gotické architektury na Moravě. Byl vystavěn mezi léty 1412–1540 na místě dřívější románské stavby z 12. století, která byla svatyní staré osady slovanských kupců a řemeslníků už před založením středověkého města.
Architektonickému rozvrhu kostela vévodí západní průčelí se dvěma asymetrickými věžemi, které mají nejen odlišné proporce, ale jsou i rozdílně ukončeny – starší, jižní věž, má atiku, a severní je završena osmibokou nástavbou.
Výrazným prvkem je zde rovněž válcová vížka, dodatečně přiložená k jižní věži. Její ojedinělá konstrukce ukrývá dvojici točitých schodišť, která probíhají souběžně nad sebou.
Na průčelí kostela navazuje téměř čtvercové halové trojlodí s jednoduchými křížovými klenbami, uzavřené presbytářem s trojdílným závěrem na východě.
Chrám byl zastřešen roku 1443. Na začátku 16. století došlo k úpravám západní části trojlodí. Do starších nosných konstrukcí tehdy vložili varhanní kruchtu s jedním polem kroužené klenby. Dodatečné změny v zatížení pilířů nebo možná i chvění zdiva, vyvolané silnými rázy kostelních zvonů, však v těchto místech způsobily statické poruchy. Před rokem 1540 proto musely být ještě jednou rekonstruovány klenby a jedno z kružbových oken, přilehlé k jižní zvonici. V budoucnu došlo ještě na přístavbu Edelmannovy renesanční hrobky.
V roce 1745 získal chrám unikátní a světově proslulý varhanní nástroj, zhotovený Michaelem Englerem z Vratislavi. Plastické a řezbářské doplňky varhanní skříně provedli olomoučtí sochaři Filip Sattler a jeho žák Jan Antonín Richter.
TIP: Během prohlídky chrámu můžete po točitém schodišti vystoupit na jednu z jeho věží a pokochat se nádherným výhledem na historický střed Olomouce (viz foto).