Dolní náměstí

Dominantu Dolního náměstí tvoří barokní tordovaný (šroubovitě stáčený) Morový sloup se sochou P. Marie na vrcholu. Byl dokončen za spolupráce agilního kameníka Václava Rendera se sochaři Tobiášem Schützem a Janem Sturmerem v roce 1724 a vyjadřuje vděk Olomoučanů za odvrácení morové rány, která zasáhla Moravu v letech 1714–1716. Kapucíni, kteří přišli do Olomouce na pozvání biskupa Dietrichsteina roku 1615, mohli vybudovat vlastní řádový kostel Zvěstování P. Marie až po třicetileté válce. V letech 1655–1661 vystavěli v duchu přísných řádových pravidel prostý chrám, který však vyniká vznosným trojúhelným štítem, ovládajícím celou jižní stranu Dolního náměstí. Blízký jednolodní gotický kostel sv. Kateřiny v Kateřinské ulici ze třetí čtvrtiny 14. století původně náležel přilehlému klášteru dominikánek (později voršilek). K jeho nejcennějším architektonickým součástem patří pětidílné zaklenutí pravoúhlého závěru chóru a stupňovitý vstupní portál s vysokým vimperkem. Někdejší klášter představuje téměř intaktně dochovaný komplex dvoupatrových budov seskupených kolem dvou vnitřních dvorů. V jejich zdivu se částečně zachovaly zbytky starších renesančních stavení, ale současný barokní objekt pochází z doby po požáru města v roce 1709. Jedno z křídel konventu směrem do Křivé ulice bylo přistavěno dodatečně až v průběhu 19. století.